Polom je přírodní rezervace ležící v lesním komplexu jihovýchodně od Horního Bradla v 545 až 625 m n. m. Má výměru okolo 20 ha a nachází se v katastrálním území Velká Střítež. Je ukázkou původního pralesního charakteru lesa a zbytkem bukojedlového pralesa typického pro střední polohy Železných hor na okraji prameništní a lužní olšiny. Ve vrcholové části pramení potok Polomka. Prales má dvě izolované části: Malý Polom a Velký Polom a jeho nejstarší část byla vyhlášena přírodní rezervací 31. prosince 1933. V pralesní části jsou zachovány jedlové bučiny s javorem klenem a smrkem. Jedná se o jednu z nejvzácnějších lokalit v Železných horách. Nejvyšší jedle „Stará královna“ (výška 46 metrů, obvod 580 cm) padla roku 1905 ve stáří 300 let. V současné době převládají v území rozkladné procesy s nárůstem biomasy, což ovlivňuje stabilitu ekosystému a dochází zde k častému pádu mohutných stromů, často však formou rozlomení, či zlomení, nikoliv vývratem. Všude kolem jsou torza obrovských stromů, padlé kmeny přes cestu nikdo neodstraňuje a vzhledem k tomu, že prales pochopitelně nikdo neprořezává, je tu celkem šero. Protože se nacházíme na území s nejvyšší ochranou, je nutné dodržovat všechny zákazy a opatření.
Televizní pořady:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11293373446-pridej-se/206562248410015-prales-polom
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava kamera/208411000320608/video/122382
V devatenáctém století majitel František Josef kníže z Auerspergu (1856 – 1938), proslul jako vynikající hospodář a milovník dostihových koní, v letech 1895 – 1900 v lesním hospodářském plánu vyloučil pravidelnou hospodářskou činnost, aby mohl být porost ponechán vlastnímu vývoji. Jedle zde rostoucí dosahovaly tehdy až 55 m výšky a objemu dřeva až 35m3. Lesní odborníci té doby označovali prales jako „vzácnost, jakou je možno nalézti jen v hlubokých lesích východních Uher, Sedmihradska a Bukoviny“. Hospodářský plán z roku 1936 zmiňuje rezervaci jako 240 let starý porost vytvořený z buku, jedle, smrku, javoru a jasanu. Dnes největšími stromy jsou jedle s obvodem 342 cm a výškou 45 m a smrk s obvodem 378 cm a výškou 43 m. V současnosti se musí prales, jelikož se však jedná pouze o fragment původní přírody, chránit před nálety smrku a musí se ochraňovat původní listnaté druhy dřevin, aby nedošlo k znehodnocení území. V pralese se vyskytuje mnoho zajímavých, často i již vzácných druhů hub, rostlin i živočichů.
Po floristické stránce není území příliš pestré. K nejvýznamnějším rostlinným druhům patří např. řeřišnice trojlistá, mokrýš vstřícnolistý, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, prvosenka vyšší, kruštík širolistý, rozrazil horský a hruštička menší.
Prales Polom je výjimečný druhovou bohatostí hub. Bylo zde zjištěno více než 400 druhů hub, z toho více než polovina je vázána na dřevní hmotu, 5 druhů je zvláště chráněných, 7 druhů zapsaných v Červené knize a 36 druhů v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky. Ke značenému bohatství hub patří bondarcevka horská, korálovec bukový a jedlový, kukmák obecný. Významný je nález houby druhu Albatrellus hirtus, který zde byl v roce 1987 nalezen poprvé v tehdejším Československu.
Z živočichů je především významné společenstvo bezobratlých, vázané na rozpadavé pralesovité porosty s dostatkem tlejícího dřeva. Bylo zde zjištěno 147 druhů brouků. Význačnou skupinou jsou i blanokřídlí. Ptačí společenstvo je zastoupeno typicky lesními druhy jako budníčkem lesním, datlem černým, holubem doupňákem. Mimořádně odvážní návštěvníci, kteří se do pralesa vypraví navečer nebo v noci, mohou spatřit roje světlušek a v trouchnivějícím dřevě zde žije žížala podhorská (Eisenia lucens). Její tělní tekutiny a sliz jsou za určitých podmínek, při styku s některými organickými látkami nebo při podráždění, schopny slabě světélkovat.
Rozhlasové pořady:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2805688 , pořad o žížale podhorské začíná v 31 minutě
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/770028/embed
Do pralesa Polom se můžete dostat ze dvou míst. Od Trhové Kamenice, přes obec Hluboká až do stejnojmenné obce Polom. Nejlepší dostupnost pralesa je po zelené značce, která celým územím také prochází. Auto můžete zaparkovat na prostranství u kostela v Polomu. Odtud vyrazíte po silnici zpět směrem na Trhovou Kamenici. Asi po 300 metrech odbočíte vlevo na polní později lesní cestu a až do pralesa budete sledovat zelenou turistickou značku. Na okraj chráněné lokality dorazíte asi po cca 2 km, o čemž nás informují tabule. Projdete pralesem až na začátek vesnice Malá Střítež. Otočíte se a odbočíte vlevo do mírného kopce a budete sledovat značení stezky pro koně (červený kruh v bílém čtverci). Tato široká zpevněná cesta nás vede zpátky na zelenou značku, po které se vrátíte zpět do osady Polom.
Tady si ještě můžeme prohlédnout kostel sv. Kunhuty postavený kolem roku 1600, který je přístupný dřevěnou zvonicí. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí a půlkruhově zakončeným presbytářem nechal postavit některý z představitelů rodu Kustošů ze Zubří a na Lipce. Ti od 16. století vlastnili nevelké panství čítající 10 vesnic včetně Hluboké a Polomu s podacím právem ke kostelu. Ten byl stavěn v několika navazujících etapách a jako poslední byla k presbytáři přistavěna sakristie. Ve zdivu se nachází také druhotně použitý materiál ze staršího gotického kostela. V roce 1833 byl snesen původní krov a nahrazen novým. Koncem 19. století proběhla velká oprava kostela a areálu Janem Schmoranzem, synem známého architekta Františka Schmoranze. V roce 1896 byla postavena kolem kostela kamenná ohradní zeď. Ve zvonici je umístěna informační tabulka, která nás seznámí s historií tohoto místa.
Další přístup do pralesa je z Dolního Bradla, kde auto můžete zaparkovat na parkovišti u samoobsluhy a odtud vyrazit po zelené značce. Na okraj chráněné lokality dorazíte asi do 2 km přes osadu Malá Střítež. V místě, kde se zelená značka v pralese prudce stáčí vpravo, si uděláte malou odbočku a půjdeme dál rovně. Asi po 200 metrech se před námi objeví dřevěný lovecký zámeček, který zde nechal postavit František Josef kníže z Auerspergu v roce 1870. Vrátíte se na zelenou značku a po průchodu pralesem se dáte vpravo po lesní cestě. První odbočka opět vpravo nás bezpečně dovede zpět do Horního Bradla.
Turistická mapa:
https://mapy.cz/turisticka?x=15.7567858&y=49.7907362&z=15
V Pamětní knize politické obce Bradla, kterou píše Jan Štrobl, jsou zachyceny události vztahující se k pralesu nebo lesům v okolí Bradla:
rok 1917: Před mniškou (1920) v roce 1917 postihla též lesy živelní pohroma. Prudká vichřice zpřelámala a vyvrátila ohromné spousty stromů, takže to v lesích vypadalo právě jako na bojišti po veliké bitvě. Stromy ležely křížem přes sebe, neb správně řečeno v některých místech na hromadách. I tehdy bylo v lesích mnoho práce, a jelikož nebylo civilních lidí k tomu, bylo mnoho vojínů na lesní práci osvobozováno, by mohlo dříví ono zděláno býti.
rok 1920: V roce 1920 objevila se v našich lesích mniška. Příštím rokem silně se rozmnožila po celém okolí a v r. 1922 dokonala dílo své zkázy. Mniškou zničeny veliké prostory lesa „Máslovanky“ skoro celé jsou zničeny, krásný les. Polom také skoro celý zničen. Daleko, široko prostory lesní zničeny. Největší škodu, že i mladé lesy i paseky byly touto zhoubou zničeny. Na zdělání těchto lesů přišlo mnoho dělníků z Jižních Čech, neb domácím lidem by to velice dlouho trvalo, nežli by vše přivedli do pořádku.
rok 1925: Dne 3. srpna r. 1925 postižen náš kraj živelní pohromou. Silná vichřice s velikým lijákem nadělala mnoho škod. V lesích veliká spousta stromů vyvrácena a zpřelámána. Řeka v několika hodinách silně se rozvodnila a po řece pluly celé stromy vyvrácené a zpřelámané. Rok tento jest dle zpráv z novin velice bohatý na živelní pohromy.
rok 1929: Den 4. července 1929 po velikém parném dni přehnala se okolo 7 hodin večerní silná větrná smršť, která ničila, co se dalo. V našem okolí hlavně v lese nadělala mnoho škody, ač též i střechy značně poškodila.
rok 1935: V březnu zas napadlo sněhu. 29. března přišla silná sněhová vánice, takže v lesích nadělala trochu škody.
rok 1937: V pralese „u zámečku“ v Polomských lesích sehráno bylo v neděli dne 5. července divadlo „Zelené království“ od Rajské Smolíkové. Divadlo sehráno s dobrým prospěchem i výsledek finanční byl dobrý. Večer pak byla v sokolovně taneční zábava. Divadla se zúčastnilo hojně letních hostí.
rok 1944: Nový kronikář Eduard Rudolf popisuje účast obyvatelstva Bradla, okolních vesnic a Polomi v odboji proti německým okupantům.
rok 1946: Brzo po převratu došla k uskutečnění myšlenka přeměňovat postupně jehličnaté, převážně smrkové porosty zdejší krajiny na lesy smíšené a čisté listnaté. V tom smyslu bylo ve státních i obecních lesích započato s vysazováním buku, dubu, javoru, jasanu, jilmu a lípy. Účelem toho jest mimo jiné předejíti v budoucnosti katastrofám mnišky, kůrovce, sněhových polomů a lesních požárů a rozkladem spadaného listí zlepšit lesní půdu.
Zdroje:
Pamětní kniha politické obce Bradla.
https://www.treking.cz/regiony/prales-polom.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polom_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)
http://www.modrovic.cz/tipy-na-vylety/polom
http://www.zeleznehory.net/prales-polom-prirodni-perla-zeleznych-hor/
http://botany.cz/cs/polom/
http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/prales-polom-na-chrudimsku-je-domovem-obrich-stromu-a-sviticich-zizal–1376555
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/206562248410015-prales-polom
http://www.ceskatelevize.cz:8080/ivysilani/1129337346-pridej-se/206562248410015
http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/polom-prirodni-rezervace–669425
Pohlednice a fotografie:
- 24. 3. 2018
- 24. 3. 2018
- 24. 3. 2018