O letadélku Káněti

Když jsem byl malý kluk, tak o natáčení filmu O letadélku Káněti v Bradle se mi zmínil tatínek (*1925). Po celou dobu, co jsem ve vesničce žil, jsem od sousedů o natáčení  však neslyšel. Až nyní  9. 3. 2025 pan Bohuslav Partyk, učitel na SPŠ na Proseku v Praze a syn Prof. Bohuslava Partyka, DrSc., o kterém píši v osobnostech Bradla a okolních vesnic, se mi ozval a k natáčení filmu napsal.

Uvádím vzpomínky pana Bohuslava Partyka v plném znění:

Koncem padesátých let se v oblasti kolem Bradla natáčel dětský film.  Jednalo se o dílo podle předlohy Bohumila Říhy „O letadélku Káněti“. Kniha i film, který podle ní vznikl, vyprávějí o dětské partě, která tráví prázdniny v blízkosti sportovního letiště. Vybráno bylo travnaté letiště u Chotěboře, ale mnoho scén bylo z okolí Bradla. Hlavní roli, samozřejmě kromě dětí, sehrál první prototyp československého vrtulníku HC-2, který je dnes k vidění v leteckém muzeu v Praze-Kbelích.

 Ale zpět do Bradla. Ve scénáři je jeden záběr, kdy děti s vrtulníkem letí nad řekou, ve které se koupou místní děti. Právě tato scéna se měla točit na Chrudimce v Bradle. Podle mého otce se původně uvažovalo o splavu u dolní pily, ale pak filmaři usoudili, že je tam příliš mnoho stromů a padlo rozhodnutí o zřízení dočasné dřevěné hráze kousek dál po toku řeky. Byla zbudovaná kousek pod mostem k táboru Transporty Chrudim v místě, kde byl větší rozhled. Jednoho slunečného dne byly děti z Bradla a okolí i s rodiči pozvány na natáčení. Pravděpodobně tam byli i rekreanti z tábora nebo zotavovny.  Naší úlohou bylo koupat se v dočasném koupališti a když poletí letadlo, vyběhnout z vody a mávat. To se také úspěšně povedlo. Letadlo s vykloněným kameramanem nám prolétlo nad hlavami a bylo po všem. Nikdo se neutopil ani nezranil. Byly mi tenkrát čtyři roky, tak to byl ohromný zážitek. Pak už jen čekat až půjde film do kin. Pracovní název byl Letadýlko Káně. Kdy bude dokončen, jak se bude jmenovat a kdy půjde do distribuce, nikdo z mého okolí nevěděl. Tak zbývalo jen čekat.

Po hodně dlouhém čase se na plakátech objevil film „Prázdniny v oblacích“ (premiéra byla v květnu 1960). Samozřejmě, nemohlo se stát, že bychom do kina s rodiči nezašli. Těšil jsem se, že se uvidím ve filmu. Otec mé očekávání mírnil, bude to jen krátký záběr na velkou skupinu. A jak to dopadlo? Film se mi samozřejmě moc líbil. Klučičí lumpárny se mi celkem pozdávaly. Ale byl jsem na druhé straně zklamán, ona scéna, na které jsem se podílel, ve filmu vypadá úplně jinak. (Kolem 54 minuty je sice jeden podobný záběr, ale už tehdy před 65 lety se mi zdálo, že je to jiné. Navíc je to pod stromy. Takže původní záběr asi použit nebyl. Proč? To se už asi nedovíme.) A tak jsem se ve filmu neviděl, ale přesto se mi líbil. Po pár letech jsem ho viděl ještě jednou, černobílý v televizi. A teď, po 65 letech jsem ho našel na internetu.

Teď trochu odbočím. V Bradle v tom čase žila jedna svérázná osoba. Říkejme jí teta P. Na její jméno si sice vzpomínám, babička o ní často vyprávěla. Ale není to asi podstatné. Pamatuji na hubenou, jednoduše oblečenou starší paní, jak snad denně chodila po silnici z Dolního Bradla přes Paseky, s každým prohodila pár slov a fungovala jako místní informační služba. Co bylo na ní neobvyklé – vždy za sebou tahala dřevěný vozík připomínající malý žebřiňák. A také si vždy vedla statnou kozu uvázanou na provaze o vozík. Na ten teta nakládala trávu, kterou si cestou nasekala srpem. A koza se na mezích kolem nakrmila sama.

V době natáčení filmu naráz začala teta P. chodit bez kozičky. Všem lidem vykládala se slzami v očích, že kozu musela prodat. Byla stará a dlouho by už nevydržela. Navštívili ji pánové od filmu a za kozu jí nabídli 300 Kčs. To bylo tehdy relativně dost peněz, tak svou milovanou kozu prodala. Jen byla moc nešťastná, že její koza ve filmu asi umře.

Po delším čase, když už byly záběry do filmu hotové, se teta P. opět hrdě objevila s kozou. A celá šťastná během svých pochůzek všem vykládala, že hodní filmaři kozičku ušetřili a zdravou ji své paní vrátili. A těch celých 300 korun jí nechali.

 A tak v jedné z rolí filmu Prázdniny v oblacích hrála i koza z Bradla.

Na třech připojených snímcích vidíte onu koupací scénu a také kozu z Bradla, která ve filmu sehrála důležitou roli. Třetí je dobový plakát k filmu.“

Bohuslav Partyk, 2025

Byl někdo účasten natáčení tohoto filmu? Napište mi vzpomínky na e-mail: oa.najman@seznam.cz

Koupací scéna.

 Koza z Bradla.

Dobový plakát k filmu.

Snímky z filmu.

Předlohou k filmu byla kniha Bohumila Říhy O letadélku Káněti.

Příběh vesnických dětí, které se při návštěvě letiště seznámí s tajemstvím hangárů. Prožijí veselé i dobrodružné příhody, naučí se létat a dokonce se jim podaří zachránit pilota, kterému se porouchalo letadlo.

Venkovský chlapec Vojta, jeho pražský bratranec Pepíček a jejich kamarádka ze sousedního stavení Anežka se zajímají o létání a během prázdnin se pokoušejí sestrojit model letadla. Láká je též nedaleké sportovního letiště, na kterém konstruktéři zalétávají nový typ malé helikoptéry Vážky. Když jednou zkoušejí vrtulník na vlastní pěst prozkoumat, napáchají přitom řadu škod. Mladý pilot Heyduk (O. Lackovič) přesto jednou vezme děti do Vážky a zasvětí zvídavého Vojtu do jejího řízení. Zanedlouho na to děti využijí nestřežené chvíle, kdy hlídač děda Kozelka (S. Neumann) nechá Vážku bez dozoru, zmocní se helikoptéry a odletí s ní…

Dobrodružný dětský snímek v délce 78 minut režiséra Jana Valáška vznikl v roce 1959 podle knihy Bohumila Říhy O letadélku Káněti pod názvem Prázdniny v oblacích.

Režie: Jan Valášek st.

Předloha: Bohumil Říha (kniha)

Scénář: Ota Hofman

Kamera: Josef Střecha

Hudba: Emil Ludvík

Hrají: Zuzana Ondrouchová, Vlastimil Bican, Bohuslav Bernauer, Stanislav Neumann, Otto Laskovič, Josef Bláha, Jiřina Bílá, Libuše Šetelová

Obsah

Na počátku stála kniha Bohumila Říhy O letadélku Káněti. Kniha i film, který podle ní vznikl, vyprávějí o dětské partě, která tráví prázdniny v blízkosti sportovního letiště. Právě prověřované letadélko nejprve přiřazují k mimozemšťanům, pak je podezírají ze špionáže, ale nakonec se vše vysvětlí. Děti dokonce najdou odvahu účastnit se leteckého výletu. Podle dobových ohlasů prý film vadil učitelům, neboť podle nich nabádal k nevhodnému chování. (oficiální text distributora)

Zajímavosti 

  • Pro film byla využita charakteristická budova sportovního letiště u Chotěboře s doplněním nápisu „Letiště Na Peklech“ a další exteriéry. Nápis „Letiště Na Peklech“ zůstal na budově hangáru ještě několik let jako připomínka natáčení. V roce 2017 se na tomto letišti konalo mj. mistrovství ČR a Evropy v akrobatickém létání. 
  • Ve filmu je možno vidět vrtulník Aero HC-2, což byl jediný vrtulník, který byl v Československu vyvinut a následně krátce i sériově vyráběn. Na příkaz SSSR byla jeho výroba v 60. letech zastavena, ačkoliv technicky převyšoval většinu tehdy vyráběných civilních vrtulníků v Evropě.

Zdroje (v posledních dvou odkazech možnost přehrání filmu, poslední odkaz i v ruštině):

https://www.csfd.cz/film/28491-prazdniny-v-oblacich/prehled

https://www.databazeknih.cz/knihy/o-letadelku-kaneti-271427

https://www.ceskatelevize.cz/porady/16781-prazdniny-v-oblacich

https://movies.filmy.pw/cs/player/prazdniny-v-oblacich-1959

https://prehrajto.cz/prazdniny-v-oblacich-74m-1959-cr-hd-1080p-i/67ab3d363b9d2

https://vk.com/video-17389534_456239049?to=L3ZpZGVvLTE3Mzg5NTM0XzQ1NjIzOTA0OT8-