Narodil se 26. března 1856 ve Chmelné č. 16 jako osmé dítě Jana Holejšovského a Vincencie, rodem Filipové z Miřetic 22 (u Benešova). K duchovnímu stavu se připravoval v biskupském semináři v Hradci Králové a byl vysvěcen 15. července 1884. Dne 20. července 1884 sloužil primici v kapli ve Chmelné. Mladého 28 letého kněze doprovázelo k oltáři několik známých kněží a bohoslovců, před oltářem klečela a slzela jeho stará, 69letá ovdovělá matka, přišlo též několik spolužáků z gymnazijních studií a mnoho lidu z Chmelné a z okolí. Později se stal kaplanem ve Vilémově u Golčova Jeníkova (1888). Jan se stal kaplanem kapituly vyšehradské, později vikaristou a katechetou a od roku 1892 kooperátorem Kolegiátní kapituly v Praze na Vyšehradě.
Roku 1900 byl mu potvrzen erb a predikát ze Slavětína. Tehdy mu bylo už 44 let. Později se stal farářem v Modletíně a tento úřad zastával až do své smrti. Byl inkardinován do diecéze Hradec Králové. Proč přešel z Prahy na venkov, už se dnes nepodaří zjistit.
Statek Modletín i panství Maleč se zámkem vlastnil František Ladislav baron Rieger, zeť Palackého (+1903). Ten byl také patronem modletínského kostela a prezentoval (uváděl) faráře na tamní faru. S Riegrovými se Jan stýkal hlavně v letních měsících. U kostela sv. Anny v Modletíně byla studánka s léčivou vodou a poutnický dům. Z lázní byla později zřízena farní budova. Výuka náboženství probíhala v trojtřídní škole na zámku v Malči. Vedle lázní měly význam pro region slavné malečské ryby a také sklárna rodiny Rücklů v Horním Bradle.
Farářování v Modletíně nebylo lehké. Oblast leží v Železných horách mezi Chotěboří a Chrudimí a hlavně v zimě je kraj nehostinný. Dá se říci, že připomíná Šumavu. Jan díky své životní síle všechny obtíže překonával.
Zemřel jako osobní děkan a biskupský notář v neděli 5. prosince 1926 v nemocnici v Havlíčkově Brodě ve věku 70 let. Byl převezen do Modletína, kde byl pohřben 9. prosince 1926.
Smutný je pohled na vývoj ničení kříže nad hrobem Jana Holejšovského ze Slavětína na hřbitově na Modletíně.
28. dubna 2015 – destička uprostřed kříže nerozbitá s fotografií faráře, tak si pamatuji pomníček do nedávna.
31. července 2022 – fotografie odstraněna, destička rozbitá
24. června 2023 – tak to vypadá nyní, smutný pohled na neznámý hrob.
Holejšovští ze Slavětína byli čeští vladykové. Vladykou byl označován nižší šlechtic, jehož titul byl odvozen od spravování svých vlastních statků. Nižším šlechticem byl také rytíř, který titul získával za vojenské zásluhy. Holejšovětí užívali stejný erb spolu s Mazanými ze Slavětína. Erb a predikát ze Slavětína získali v roce 1568 jejich praotcové, bratři Jan a Václav Holejšovští a bratři Jiří a Martin Mazaní od císaře Ferdinanda I.. V roce 1622 vlastnili Mikuláš a Oldřich Mazaní ze Slavětína dvůr ve Slavětíně, Adam Holejšovský ze Slavětína měl dvůr v Holýšově. Později se Holejšovští odstěhovali do Chmelné ve farnosti Borovnické, kde jim patřili svobodnické dvory a přestali užívat šlechtický predikát. Mazaní jej užívali až do roku 1736.
V osmnáctém století přestali Holejšovsští predikát »ze Slavětína« užívat, ale v devatenáctém století si o něj znovu zažádali a v roce 1884 jim byl potvrzen. Karel a Jan Holejšovští byli poslední dva z rodu, kteří predikát užívali. Karel byl profesorem a carským radou (zemřel 1918), Jan byl farářem v Modletíně u Chotěboře.
Popis erbu: V modrém štítě je černý kos. Na štítě spočívá kolčí přílba s modrou točenicí a přikrývadly . Klenotem je stříbrné pero.
Moje praprababička Anna, rozená Neumanová, která zemřela 10. dubna 1904 na Lipce č. 3 ve věku 83 let byla zaopatřena a pohřbena od Jana Holejšovského ze Slavětína, farář, jak je uvedeno v matrice úmrtí.
Můj otec Josef Najman, který se narodil 13. srpna 1925, na Lipce č. 4 byl pokřtěn Janem Holejšovským dne 23. srpna 1925. U křtu uvedl vlastnoruční podpis.
Zdroje:
http://www.historie.hranet.cz/heraldika/crsc/crsc1942-rg7.pdf
https://adoc.pub/mili-farnici.html
http://milan.i-line.cz/knihy/vypisky_z_knihy_zivota.pdf