Narodil se 30. dubna 1915 v Pohledu. Vystudoval bohosloví a na kněze byl vysvěcen 29. června 1941 biskupem Dr. Mořicem Píchou. Josef Ranecký byl spolužákem (z nižšího ročníku) Josefa Toufara z hradeckého semináře, společně jezdili na prázdniny, Josef Ranecký se zúčastnil primice Josefa Toufara. Nejprve sloužil jako kaplan v Polné, od července 1944 v Nových Hradech u Vysokého Mýta. V červenci 1945 byl v Trhové Kamenici ustanoven administrátorem. Po nástupu komunistické diktatury musel dne 1. prosince 1951 nastoupit vojenskou službu u PTP u 53. PTP Město Libavá jako stavební dělník. Později byl přidělen do dolů v Karviné (Orlové). Poté opětně sloužil u PTP Rajhrad, ve Štokách u Jihlavy a ve Zdechovicích. Propuštěn byl s podlomeným zdravím 7. května 1954. V Trhové Kamenici jej mezitím zastupoval P. Juřena, děkan z Hlinska. Po návratu na farnost v Trhové Kamenici se zapojil do místního společenského a kulturního života jako jeho předchůdci. Místní obyvatelé na něj vzpomínají jako na společenského, přátelského člověka. Chodíval do kina, na bály, do hospody, o pouti po májové pobožnosti se s ostatními vozíval až do tmy na kolotoči. Žádnou legraci nezkazil. Kamenický farář spravoval i farnost Modletín. Tam dojížděl sloužit mši, každou neděli a svátek. Vyučoval hodiny náboženství nejen v Trhové Kamenici, ale i v Dolním Bradle ve škole, zpovídal v kapli Panny Marie a v kostele Svaté Anny na Modletíně. Na Modletíně po mši podával svaté přijímání. Samozřejmě na Modletíně se konaly i pohřby. Když na hodinách náboženství děti zlobily, tak jim říkal „Vy balvani“. To byla jeho typická nadávka. Navštěvoval věřící i nevěřící, ovšem ty, kde byl vítán. Účastnil se plesů. Pokud byl pozván na svatební hostinu, neodmítl a byl veselým a vtipným hostem. Vždy však setrval jen do půlnoci. Měl rád divadlo, hrál divadlo a také zastával důležitou funkci nápovědy. Josef Ranecký byl oblíbený pro svou lidovou povahu.
V roce 1971 uspořádal v Trhové Kamenici primici novokněze Františka Šotoly. Po odchodu faráře Josefa Raneckého (působil zde 30 let) do Přibyslavi v roce 1975 byla kamenická farnost předána pod správu nasavrckého faráře Rudolfa Rykýře. V Přibyslavi sloužil 10 let až do své smrti 11. října 1985. Pohřben byl 18. října 1985 v Pohledu.
Často říkal, že ho stejně při pohřbu vyklopí. Což se skutečně stalo. Vůz pohřební služby havaroval, skončil v příkopě a museli čekat na náhradní auto. Po pohřbu se kněží bavili o této jeho předpovědi a pan kapitulní vikář odpověděl, že na toto téma se nemá žertovat. Na parte P. Raneckého byl citát z Písma sv. „Veselého dárce miluje Bůh“.
Josef Ranecký druhý zprava, Josef Toufar třetí zleva.
Zdroje:
http://www.trhovakamenice.cz/download/obcasnik/2013-05-tko-kveten.pdf