Narodil se 7. července 1911 v Horním Bradle č. 8 otci Janu Partykovi, skláři a matce Františce, dceři Josefa Kubáta rolníka ve Vyhnánově č. 7. Byl pokřtěn modletínským farářem Janem Holejšovským ze Slavětína 16. července 1911 jménem Bohuslav Antonín. Zemřel ve věku 79 let dne 12. září 1990 v Bratislavě. Byl ekonomem, profesorem Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.
Pocházel ze sklářské rodiny (jeho otec i děd byli skláři v místní sklárně v obci Dolní Bradlo). Po skončení obecné školy v Bradle a Trhové Kamenici pokračoval ve studiu na Obchodní akademii v Chrudimi. Po jejím absolvování krátce pracoval ve sklárně v rodné obci. Později studoval na Vysoké škole obchodní v Praze (dnes Vysoká škola ekonomická v Praze) směr zaměřený na učitelství odborných ekonomických předmětů a pracoval jako účetní u firmy Philips v Praze. V roce 1938 nastoupil jako profesor na Obchodní akademii Tomáše Bati ve Zlíně. Zde učil až do roku 1950. Dne 28. června 1939 byl také ve Zlíně oddán s Marií Šmahelovou. V letech 1948–1951 působil také na Vysoké škole sociální v Brně, resp. v Praze. V roce 1950 nastoupil jako zastupující docent na Vysokou školu hospodářských věd (později Vysoká škola ekonomická, dnes Ekonomická univerzita) v Bratislavě, od 1. září 1951 pak jako interní učitel. Na VŠE působil jako docent, později profesor až do odchodu do důchodu v roce 1986. Zastával různé pedagogické a řídící funkce, v letech 1952–1963 byl vedoucím Katedry účetní evidence (později přejmenované na Katedru evidence), prorektorem VŠE a v letech 1969–1974 ředitelem Výzkumného výpočtového centra VŠE. V roce 1966 jako první na Slovensku obhájil vědeckou hodnost „Doktor ekonomických věd“ (DrSc.). V průběhu své mnohaleté praxe publikoval několik desítek odborných publikací a celostátních učebnic pro střední a vysoké ekonomické školy. On-line katalog Národní knihovny ČR udává pro autora celkem 64 záznamů.
I když nikdy nebyl členem nějaké politické strany, byl často zván do mnoha expertních komisí a odborných institucí. Od poloviny čtyřicátých let se podílel na návrzích ekonomických reforem v Československu, kde uplatnil své znalosti zejména ze systému řízení Baťových podniků, která nebyla realizovaná a byla zaměněna direktivním řízením, dále v polovině šedesátých let „Zdokonalená soustava řízení“. Za významný podíl na této koncepci byl v květnu 1968 oceněn prezidentem Ludvíkem Svobodou státním vyznamenáním „Za zásluhy o výstavbu“. Bohužel, pozdější okupace Československa nahrála do karet opět zastáncům direktivního řízení a pokrokové myšlenky byly odmítnuty. I poté se však nadále věnoval odborné vědecké a pedagogické činnosti a stal se neúnavným propagátorem modernější koncepce řízení ekonomiky, zejména využití prostředků výpočetní techniky, jak se tehdy oficiálně říkalo informatice. Až v druhé polovině 80. let se jeho myšlenky dočkaly renesance a uznání. Byl také dlouholetým členem redakční rady celostátního časopisu Účetnictví – Účtovníctvo (SNTL/Alfa). Kromě tisíců studentů vychoval i několik desítek aspirantů a postgraduálních studentů. Své celoživotní dílo zakončil v roce 1987 vydáním poslední celostátní učebnice Rozbory hospodářské činnosti (vedoucí autorského kolektivu).
Seznam děl, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Partyk:
- Partyk – Háčiková – Hrnčiar: Rozbory hospodárskej činnosti, Alfa Bratislava, SNTL Praha, 1987
- kol.: Život a dielo Prof. Bohuslava Partyka, DrSc. Príspevok Katedry evidencie VŠE k jeho 65. narodeninám, Edičné stredisko VŠE Bratislava, 1976
- Ivaničová, Vladimíra: Život a dielo profesora Bohuslava Partyka. Práca ŠVOČ, Ekonomická univerzita Bratislava, FHI EU 2011, 26 s.
- Ivaničová, Vladimíra: Život a dielo profesora Bohuslava Partyka. Bakalárska práca, Ekonomická univerzita v Bratislave, Fakulta hospodárskej informatiky; Katedra účtovníctva a audítorstva, FHI EU, 2012, 43 s.
Zdroj: https://czwiki.cz/Lexikon/Bohuslav_Partyk#Extern%C3%AD_odkazy
https://web.archive.org/web/20120112043736/http:/www.euba.sk/sk/pracoviska/cit/historia-cit