Vlaštovka Transporta Chrudim

Transporta byla česká firma s více než stoletou historií, vyrábějící především dopravní zařízení. Sídlo bylo v Chrudimi. Zakladatelem Transporty byl František Wiesner, který se v roce 1855 osamostatnil. Dne 28. října 1945 byla Wiesnerova továrna znárodněna. Transporta i s pobočnými závody prošla fázemi národní podnik, koncernový podnik, státní podnik a akciová společnost. Výrobky Transporty nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jižní Americe.

Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik přes 4 500 lidí a jeho obrat dosáhl v roce 1997 více než dvě miliardy Kč. V říjnu 1999 byl na něj prohlášen konkurz.

Transporta s pobočnými závody měla v ČSSR postavení jako monopolní výrobce osobních výtahů, rychlovýtahů, eskalátorů. Značná část výroby byla věnována dálkové pásové dopravě především pro doly a uhelné elektrárny. Dále se vyráběly výkovky, odlitky, obrobky, modely, nástroje a další. Nelze opominout také rozsáhlou výrobu stavební a manipulační techniky. Zde vynikají vysokozdvižné vozíky s čelním ložením, vysokozdvižné vozíky s bočním ložením, určené pro transport dlouhých těles typ. Používány jsou na pilách a tam, kde jsou přepravována dlouhá břemena.

Téměř v každém panelovém domě v Československu byly namontovány výtahy Transporta, závod Brno. Eskalátory – pohyblivé schody Transporta, byly vyráběny v Chrudimi a později v pobočném závodě Tranza Břeclav. Používány byly v obchodních domech i pražském metru ve výstupech z většinou hloubených stanic a dále ve výstupech z vestibulů na uliční úroveň, a to od počátku provozu metra až do 90. let. Ramena eskalátorů od Transporty byly vyráběny ve velkém počtu jako krátké v lehkém a těžkém provedení. Dlouhá těžká ramena hlubinných eskalátorů byla na základě dohody a dělbě práce nakupována ze Sovětského svazu. Montáž prováděli proškolení tuzemští pracovníci. Po zániku firmy Tranza Břeclav začaly být eskalátory nakupovány od firem ze Západní Evropy, i když jejich výroba a montáž probíhala i v bývalém závodě Tranza Břeclav.

Transporta se podílela i na dodávkách technologií pro různá další dopravní zařízení, jako například nákladní lanovky. Nejznámější jsou osobní kabinové a sedačkové lanovky na Lomnický Štít, Ještěd, Sněžku a dalších.

Zápisy v Pamětní knize:

rok 1948: – Předání hospodářských pozemků, mlýna a pily (mlýn a pila byla majetkem Jana Rükla) včetně zásob, živého a mrtvého inventáře na ředitelství státních statků v Chotěboři bylo provedeno dne 28. července 1949 a lesního hospodářství na ředitelství státních lesů v Slatiňanech dne 26. června 1950.
Karel Bíl (poslední nájemce mlýna a pily v Dolní pile) se pak odstěhoval někde k Chrudimi a mlýn a pilu předal JZD Bradlo, které mlýn, pilu a pozemky prodalo Transportě Chrudim. Pila a mlýn (Pecinova pila) na Dolní pile zanikla roku 1965, kde byl postaven pionýrský tábor Vlaštovka.

Pohlednice a fotografie: