Z pohledu současnosti, v době, kdy se konají Dny NATO v Ostravě, se nám může zdát, že to byla bezvýznamná událost, ale nebylo tomu tak. Ve třicátých letech byl letecký průmysl v Československu téměř na začátku a s letadlem na obloze, a ještě k tomu s přistáním letadla blízko vesnice, se setkal málo kdo. Nashromáždil jsem několik materiálů o přistání letadla u Lipky, které chci v krátkém článku prezentovat.
Na poli mezi Lipkou a Modletínem ve 30. letech minulého století nouzově přistál bombardér Aero A-42. Jednalo se o jednomotorový bombardovací hornoplošník s uzavřenou kabinou, jehož přední a zadní část trupu byla propojena chodbou přes pumovnici. Byl určen pro tříčlennou posádku – pilota, pozorovatele (bombometčíka) a zadního střelce (radistu). Dřevěná kostra křídla byla potažena překližkou, kovová kostra ostatních částí plátnem. Letadlo mělo pevný podvozek a na zádi byla ostruha (nebylo tam kolečko). Vodou chlazený osmnáctiválcový motor s válci do W, Isotta Franschini Asso 1000 RV (vějířový motor, příčný řez ve tvaru písmene W),
https://cs.wikipedia.org/wiki/Motor_s_v%C3%A1lci_do_W
poháněl třílistovou vrtuli. Výkon motoru byl 800 koní (588,4 kW). Dalšími technickými údaji jsou – rozpětí 20,80 m; délka 13,80 m; výška 4,35 m; maximální rychlost 270 km/h; dostup 7 000 m; dolet 1 200 km. Jeho největší nevýhodou byla stoupavost, protože se do výše 5 000 m dostal až za 50 minut.
Bombardér byl vyzbrojen pevným kulometem, dvojkulometem na hřbetu a dalším spodním pohyblivým kulometem. Všechny kulomety jsou vz. 28 ráže 7,92 mm. Protože se jedná o bombardér, tak měl ve výzbroji v trupu 16 padesátikilových, 16 dvacetikilových a pod trupem 2 dvousetkilové bomby.
I přes velmi dobré výkony dosažené během zkoušek v létě 1930 (dosaženo 5 mezinárodních a 16 národních rekordů) nebyla sériová výroba nikdy zahájena. Během vojskových zkoušek letoun vykazoval tak velké množství závad (chvění ocasních ploch, dlouhý start a přistání, snaha letounu stáčet se do strany, těsné prostory osádky, atd.), že od jeho dalšího vývoje bylo upuštěno. Letoun byl vyroben pouze ve dvou prototypech.
V celých 20., 30. a v polovině 40 let byl významnou postavou vývoje letadel firmy Aero, továrna letadel dr. Kabeš v pražských Vysočanech český letecký šéfkonstruktér Antonín Husník. Do konce roku 1938 navrhl přes 50 letadel, z nich osm bylo zavedeno do výzbroje československého letectva. Pozici technického ředitele zastával do roku 1946, avšak o dva roky později zahynul při letecké havárii na Ještědu.
Nyní k dané události.
Letadlo se účastnilo IV. ročníku okružního letu zeměmi Malé dohody a Polskem. Letu se účastnila dvě letadla. První z nich s osádkou praporčík V. Svozil a nadporučík V. Fuksa neslo startovací číslo 12, druhé s osádkou štábních kapitánů K. Mareše a G. Benesche číslo 11. Dvoudenní let se startem 27. srpna 1930 na trase Varšava – Praha – Bělehrad – Varšava se uskutečnil za účasti 24 strojů a letadla A-42 se umístila na osmém a na dvanáctém místě letadlo s číslem 11. Při návratu z Polska došlo 2. září 1930 k nouzovému přistání stroje s číslem 11 nedaleko Lipky ve 14:30 hodin na poli nájemce statku Josefa Kroutila z Lipky. Příčinou byla porucha motoru.
Existují mi známé tři záznamy o této události.
V četnickém hlášení se uvádí:
„Letoun řídil pilot štáb. kapitán Karel Mareš z vojenského leteckého učiliště v Prostějově a jako pozorovatel fungoval štáb. kapitán Gustav Benesch z Prahy. Při přistání se ani oběma letcům ani letounu nepřihodila žádná nehoda. Letoun tento vracel se z Varšavy do Prahy po ukončení závodního letu státy Malé Dohody. Na rozkaz štáb. kapit. Mareše onen letoun střežila hlídka zdejší stanice pozůstávající z vrch. strážmistra Antonína Škrdlanta a strážm. Václ. Holuba, od 16 hod. dne 2. září 1930 do 9 hod. dne 3. září 1930, do doby, kdy z Prahy povolaní mechanikové továrny Aero zjistili, že ozubené soukolí olejové a vodní pumpy letounu jest poškozeno a že bude třeba výměna motoru, který byl dovezen z Prahy dne 3. září 1930. Jakmile bude nový motor namontován a vyzkoušen, odstartuje letoun pravděpodobně dne 5. září 1930 do Prahy. Hlídka zdejší stanice bude při startu letounu udržovati pořádek“.
Událost podrobně popisuje i kronika obce Krásné:
„Ihned na počátku školního roku dne 2. září přistál nouzově 1 z pěti vojenských letounů vracejících se z vítězného závodu leteckého kol států Malé Dohody. Byly to 3 dvojplošníky, 2 nové jednoplošníky, z nichž jeden, řízený štábním kapitánem polním pilotem letcem Marešem, nouzově přistál. Byl to nový typ naší letecké továrny A-42 – bombardovací letadlo jednoplošník, mající tu zvláštnost, že benzinové nádrže má zamontovány v křídlech. Šťastně přistál na pozemku p. Kroutila, majitele statku na Lipce po levé straně silnice k Modletínu. Příčinou bylo podle všeho malé kolečko řídící chlazení motoru, které se cestou rozdrtilo. Již od Trhové Kamenice bylo viděti, že letadlo je stiženo nehodou, poněvadž ve vzduchu balancovalo a z motoru vycházel dým pražícího se oleje a vařící se vody. Dle sdělení samého pilota našel tento v době nejkritičtější místo k nouzovému přistání mezi lesy a kopci. Bylo u nás od úterý do pátku na místě opravováno, dán nový motor. Mělo to za následek velký sběh lidí, jak v den přistání, tak i ve dnech pozdějších, neboť to byl prvý případ nouzového přistání letounu v této krajině a mnoho lidí poprvé v životě vidělo blíže aeroplán. Školní děti byly voděny svými učiteli na místo přistání, aby viděly letoun. V pátek ráno asi v ½ 10 letadlo startovalo k dalšímu letu do Prahy.“
V Pamětní knize Bradla kronikář Jan Štrobl zachytil událost takto:
„V úterý 2. září as o 2 ½ hod. odpoledne muselo nouzově přistáti vojenské letadlo č. 11 na polích p. Kroutila, nájemce zbytkového statku v Lipce. Letadlo přistálo na levé straně při silnici k Modletínu. V letadle byli štábní kapitán Mareš a štábní kapitál Beneš. Letěli z Varšavy ze závodu leteckých kolem „Malé dohody“. Přistáli bez větší nehody. K letadlu hned scházelo i sjíždělo se obecenstvo i z dalekého okolí, neb u nás něco podobného nebylo ještě k vidění. Hned bylo z Kamenice telefonováno do Prahy a ještě ten večer přijeli montéři, by letadlo opravili, leč shledali, že musí býti přivezen nový motor. Ve středu k večeru přivezli nový motor, ve čtvrtek byl přimontován a v pátek ráno as o 9 hod. ráno se letadlo vzneslo a po několikerém zakroužení odletělo ku Praze“.
Na tuto událost můj otec Josef Najman (*1925, narozen na Lipce) velmi často vzpomínal. Několikrát se mi o ní zmiňoval, ale až postupem času jsem si uvědomil, že to pro něj, jako malého kluka, a pro obyvatele Lipky a blízkého okolí, bylo nezapomenutelné.
Zdroje:
http://vinar.cz/mitte/a42.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aero_A-42
https://www.valka.cz/topic/view/8317
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Husn%C3%ADk_(leteck%C3%BD_konstrukt%C3%A9r)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Husn%C3%ADk_(leteck%C3%BD_konstrukt%C3%A9r)
https://www.fronta.cz/letecky-konstrukter-antonin-husnik
Chrudimské vlastivědné listy č. 3/2014
Pamětní kniha Bradla